Trip to Vienna

Po Vánocích /26.-28./ jsem navštívila poprvé Vídeň, jako turista (asi třikrát jsem jí v minulosti míjela cestou jinam, ale nikdy si ji vlastně neprohlédla). Dnes tu mám pro Vás snad stovku fotek - hlavně pro ty, co ve Vídni ještě nikdy nebyli, aby alespoň trochu nasáli povánoční vídeňskou atmosféru (+ špetka módy k tomu musí být, samozřejmě). V úvodu se nebudu moc rozepisovat, fotky a popisky k nim vám vlastně poví vše.

Rozhodně  nesmím zapoumenout zmínit: že jsem s sebou sice měla "průvodce", který již ve Vídni někdy v minulosti byl, ale bez blogu Eat run love, který píše Markéta, která momentálně žije ve Vídni, bych nikdy nemohla stihnout navštívit tolik míst, jako jsem stihla. Takže před odjezdem jsem strávila na jejím blogu dobré tři hoďky, napsala si takový menší Vienna guide, kde co musím vidět, jak se tam dostanu, kde se tam najím, apod. Moc její skvělý blog doporučuji, ať už kvůli Vídni, tak i pro skvělé recepty, a za její užitečné články jí tímto moc děkuji.

Cesta z Prahy do Vídně byla vážně dlouhá. Rezervaci jsme měli na dvě noci v hotelu Ibis, který je blízko centra, cenově na rakouské poměry ještě přijatelný a moc pěkně vybavený. Ubytovali jsme se až někdy kolem druhé hodiny. Přestože jsme vyjížděli autem brzy ráno, tak jsme se ale cestou ještě stavili na hranicích ve Fashion Aréně Hatě, kde jsme si koupili sportovní Nike boty za zlomek ceny. Najedli jsme se a vydali se do Vídně. Chvíli jsme si odpočinuli a šli prozkoumat okolí hotelu a vzali to až do centra.

Prošli jsme si Rathaus, Albertinu, Stephansplatz, Kartner strasse, MuseumsQuartier, Karlsplatz a skončili v uličce Kohlmarkt, která je plná luxusních značek s výlohami, které už se dají považovat za umělecká díla. U některých výloh jsem musela i čekat, než se na mě dostane řada, ale nemohla jsem ty nejkrásnější nenafotit. A teď se díky mé výdrži můžete pokochat i vy.

Po dlouhé procházce městem jsme navštívili prosululou kavárnu a cukrárnu Aidu, a poté se navečeřeli ve fastfoodu. Po večeři jsme se ještě kus cesty procházeli neznámými, ale nádhernými uličkami a nakonec nasedli na metro a rozhodli se, že do hotelu se nám vlastně ještě nechce, a tak jsme se vydali směrem Prátr, což je nádherná proslulá oldschoolová pouť. V ten den byla neděle, takže obchody, kromě pár restaurací a kaváren, byly zavřeny, ale to nám zas tak moc nevadilo.

V Prátru bylo Museum madame Tussauds, vyhlídkové kolo, retro kolotoč a další atrakce, kekterým jsme se bohužel neodstali, jelikož byly uzavřeny. Cestou z Prátru jsme se stavili v Bille a odjeli do hotelu. Vstávali jsme brzy ráno, protože jsme se těšili až navštívíme oblíbený Naschmarkt, což je trh s nejrůznějšími lahůdkami. Jsou v něm dvě uličky a z obou stran v každé uličce jsou malé stánky a chatičky, ze kterých na vás volají obchodníci, ať jdete nakoupit právě k nim. Jsou přátelští, vtipní, kdybychom tam nešli spíše jen ze zvědavosti fotit, podívat se a nasnídat se, asi bych tam utratila všechny své úspory, haha. Velkou část trhu jsem opět nafotila, takže se jím teď můžete pomyslně projít i vy.

 

Na trzích jsme něco málo ochutnali, a poté jsme objevili malou rodinný podnik jménem Tewa, kde jsme si vybrali snídaňové menu (já jasmínový čaj a americkou snídani), k němuž jsme dostali navíc i jejich specialitu - smoothie z ovoce, domácí šťávy a jogurtu. Na všem jsem si moc pochutnali. 

Po vydatné snídani jsme se ještě chvíli procházeli trhem a nakonec se vydali na metro, směr na zámek Shonbrunn. Nádvoří bylo krásné, kolem byly ještě vánoční trhy, spousta turistů s fotoaparáty a úžasné počasí k tomu. Tohle místo mě naprosto okouzlilo, jakmile jsem vstoupila do zámeckých zahrad. Nic krásnějšího jsem už dlouho neviděla. Na tomto místě jsme strávili velkou část dne. Úžasně jsem tam načerpala energii a nafotili jsme spoustu pěkných fotek.

Odpoledne jsme se po vynikajícím obědě v restauraci Henry (kde si nabere misku jakéhokoliv jídla, zvážíte a zaplatíte) vydali autem za Vídeň do obchodního centra G3, kam se sice dá dostat metrem a autobusem, ale je to dost zdlouhavé. Autem jsme byli na místě asi za půl hodinky. Důvodem proč jsme tam jeli byl Primark, ve kterém jsem byla poprvé. Těšila jsem se, ale že ho u nás nemáme mě zas tak moc nemrzí. Ceny super, ale (asi i proto, že to je jeden jediný Primark široko daleko) šílené davy lidí, přeplněné bagy/pytle (ne, tam se nanakupuje do košíku, tam se vám totiž nic nevejde) Na to, že bylo pondělí, bylo i tak narváno. V klidu se dá odejít o dva tisíce korun ''chudší'' se třemi obrovskými napěchovanými taškami, ale já na to tak trochu neměla trpělivost. Vadil mi nepořádek a chaos ve velikostech (všechno moc velké). Něco málo jsem si ale přece jen koupila. Nemohla jsem odejít s prázdnou. Můj nákup vám brzy ukážu v dalším článku, protože tento už je až příliš dloooouhý. V obchodním centru jsme se poté i navečeřeli, odpočinuli si u moučníku (miluji karamelový cheesecake a doufám, že se dostane i k nám!) a unavení jsme se odebrali do hotelu. 

Třetí den jsme hotel opouštěli kolem jedenácté. Cestou domů jsme se stavili v Parndorfu, což je vlastně uměle vytvořené městečko plné outletových obchodů, kde jsem si sama sobě koupila povánoční dárek v obchodě Michael Kors, který vám určitě také brzy ukážu. 

Celý třídenní výlet jsem si moc užila, mám radost z množství fotek, které jsem pořídila a než se do Vídně zase někdy podívám, budu mít na ni nezapomenutelné vzpomínky. 
A co vy, byli jste už ve Vídni? Jaké zahraniční město okouzlilo vás?